Georg: Ve skutečnosti,jsme se potkali v hudební škole.Byli jsme prakticky vždycky přátelé.Jeden večer,jsme šli na koncert,kde může vystoupit každý a dělat co chce.Tam jsme potkali ostatní.Billa a Toma.
**********
Tom: To je pravda,máme hodně fans ,je to cool,jsme z toho šťastní.Byli jsme v úžasné pozici: Cestovali jsme kolem celého světa a úspěch přišel tak rychle jako v Německu před dvěma lety.Užíváme si toho,jak je to jen možné.Chceme dělat věci intenzivně jak jen to jde.A zvláště si užívat zábavu.
**********
Bill: Nezměnili jsme se.Sme stále ti stejní lidé,kteří dělají chyby.Uvažujeme jako normální lidé a ne jako hvězdy.Ale je to čistě nádherné,když jsi 18-letý kluk,máš všechny ty holky ,které kříčí tvoje jméno,když tě vidí.To je zvláštní pocit,ale nemyslíme si "Jsem nejlepší na světě" (směje se)
Tom: Ne,ve skutečnosti ,jsem jediný kdo tohle může říct.Úpřímně,zůstali jsme stejní.Ještě cítíme mrazení a emoce jako každý.Ale je pravda ,žhe někdy můžeme dělat dojem,žhe sme hodně jistí.
*********
Tom:Samozřejmě,je pro nás velmi důležité přijít domu a vidět naše rodiny a naše přátelné,když jsme tak často pryč.Zřejmě mluvíme o rozdílných věcech a stěží odoláváme kapele nebo našim projektům. Jako pozoruje Bill i já,kteří máme stejné přátelé samozřejmě stejnou rodinu.Máme soukromý život běžný,ale vždycky o tak bylo.Ale ti lidé jsou velmi důležití.Umožnili nám odejít z běžného života,do života kde to žije.Ale na druhé straně jsme rádi pryč,společně s kapelou.To je všechno co jsem měl na srdci.
*********
Georg: Když jsme na tour,máme pro nás nějaký čas.Často hrajeme ping-pong.Vytvoříme týmy a pak bojujeme s lidmi,kteří jsou s nami na tour.
Tom: A když nejsem na tour,je tady věc kterou rádi děláme všichni (kromě Gustava,který nerad spí): my vztáváme velmi pozdě.Spíme,spíme,spíme,jíme,díváme se na televizi a zase spíme,spíme,spíme a spíme.A když máme hodně volného času,jedeme pryč,a co všichni máme rádi jsou malé ostrůvky hodně,hodně daleko.