close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

interview from Radio Appearances

23. června 2007 v 18:16 | BeBe |  Rozhovory,články
Jako první se chci zeptat, co si myslíte o Londýně?
Tom: Je krásný. Byli jsme tu už několikrát předtím- na prázdninách, soukromě, stejně jako s celou kapelou. Bill tu něco nahrával a taky jsme se museli jít podívat do města a já ho opravdu mám moc rád. Myslím, že je pro lidi překrásný.
Ano, ale je to špinavé město.
Tom: To ano, některé části…
Bill: Trošku je, ale taková bývají všechna velká města…
Tom: To z nich dělá velká města.
Georg: A to samé je v Německu. Berlín taky není zrovna nejčistější město na světě.
Tom: Je taky špinavé- Německo je prostě taky takové.
Kdo je vaší oblíbenou britskou kapelou?
Tom: Uh, eh…
Georg: Oasis.
Tom: Přesně, kdo dál?
Bill: Jo ti jsou novější…
Georg: Beatles.
Tom: Coldplay?
Georg: Coldplay.
Tom: Coldplay. Mám je moc rád. Viděli jsme je na předávání cen MTV, rok před posledními v Lisabonu- velmi okouzlující kapela. Moje oblíbená.
Bill: Nevím jestli jsou zrovna z Anglie- Placebo. Jsou z Anglie? Miluju Placebo.
Ano jsou Angličani. Pro lidi, kteří vás ještě neviděli na živo- můžete nám osvětlit co můžeme čekat na show Tokio hotel?
Tom: Fajn. Byli jsme teď na našem evropském turné a prožili krásné časy. Měli jsme stage, která byla postavena speciálně pro nás a je opravdu veliká… a tedy co se děje na našich koncertech? Je to hlavně hodně spontánní. Nemáme žádné určité rozvrhy když jdeme na stage, hodně z věcí se stává prostě spontánně. Během toho evropského turné jsme si zahráli písně z obou našich nahrávek- myslím, že rozdíl mezi nimi bylo pět až šest let.
Bill: Můžete očekávat "ruční" muziku. (Poznámka: živá muzika, žádné přehrávání.)
Tom: A zábavu. Je to hodně hlasité- naše koncerty bývají vždy hodně hlasité.
Jak oslavíte vaše osmnáctiny?
Bill: Eh…
Gustav: Moje byli docela normální, měli jsme barbecue party s rodiči, to bylo celé.
Georg: Neslavil jsem nijak velkolepě, bohužel. Myslím, že každý by měl takhle slavit…
Bill: Vrátíme se na osmnáctiny prvního září a bude to…
Tom: Megapárty.
Bill: Největší párty- plánujeme něco naprosto úžasného. Nevíme zatím přesně co to bude, ale musí to být velkolepé. Dosážení osmnácti by jsi měl opravdu oslavit něčím skvělým a myslím že to bude super party.
To rozhodně ano- když dosáhnete 18 a 21, to jsou dvě důležitá data. Teď mi řekněte něco odkud z Německa pocházíte- je to malinké město.
Bill: Ano, pocházíme z malého ošklivého města.
Tom: Magdeburg.
Opravdu?
Bill: Novináři to normálně neví- žijeme v malém městě.
Georg: Pod Berlínem. Asi 100 km od Berlína.
Tom: Víc než 100.
Gustav: 140- pro ty, které by to zajímalo.
No opravdu není daleko…
Gustav: Ne, není.
Ve vašem městě- vím, že vás všichni musí poznávat v Německu- ale jste stále těmi lidmi z vašeho města, jen kluci od vedle?
Bill: Myslím, že lidé kolem nás- máme prostě stále naše staré přátele a naši rodinu, kteří jsou nám opravdu blízko. Myslím, že jim přijdeme normálně, nezměnili jsme se pro ně. Jsme s nimi stále v kontaktu a vše je normální. Samozřejmě, že někteří přátelé se změnili- jsou tu lidé kteří s námi rozvázali kontakt a změnili se a pak se změní všechno.
Tom: Byli tam vždycky lidé, kteří nás nemuseli už od počátku, kdy jsme hráli v klubech. Nic moc se pro nás nezměnilo. Nikdy jsme pro ně nebyli kluci od vedle- vždy jen idioti, takže se nic nezměnilo.
A starší lidé- jsou staří lidé zděšeni?
Georg: Eh- naše prarodiče nás přijíždějí navštívit na show a moc se jim to líbí. Pro ně to je jako…
Bill: Moji říkali, že to bylo poněkud hlasité, ale jinak se jim to líbí.
Georg: Ale "ty dnešní děti"!
Dobře, všichni jsou teď jiní! Když jste pryč, co vám z Německa nejvíc chybí?
Tom: Co nám schází, když jsme v jiných zemích?
Bill: Jo.
Tom: V jiných zemích- kdykoliv jsme na cestách, ze všeho nejvíc nám chybí naše postel. Nejlíp se spí vždy v naší posteli, takže asi tohle. Potom taky naše mazlíčky. Rodinu, přátele- to jsou věci, které postrádáme ze všeho nejvíc. Ale musím říct, když teď máme chvíli volna, že vždy zas chceme být znovu na cestách. Jsme plní energie a opravdu aktivní, když spíme dost dlouho.
Mám pro vás pár dotazů od fans. Nejprve, jsou nějaké negativní stránky a špatné věci- jak kopírujete, jak se přeceňuje vaše sláva, prostě nějaké negativní odezvy?
Bill: Věřím že to je důležitá část- když jste úspěšní, vždy se najdou lidé kteří si myslí, že si to nezasloužíte. Jsou žárlivý a já věřím, že to je normální- potýkáme se s tím od začátku jak řekl Tom. Muzika je něco opravdu emocionálního, musíte do toho dát hodně z vaší osobnosti, mnoho z vás přímo lidem a každý je jiný, brát to jinak- a my to víme. Každý z nás máme kapelu kterou milujeme a kterou nenávidíme. Je to stejné jako s námi- a myslím, že je to normální. Také si myslím, že potřebuješ nějakou kritiku abychom se z ní mohli vyvíjet. Je to pro nás normální věc a děje se to pořád.
Jiná otázka od fans. Máme tu několik zmínek o Olsenkách, ale myslíme si, že bychom se v tom neměli moc šťourat. Ale jedna otázka by byla: šokovala vás někdy reakce vašich fanynek? Například nějací posedlí fanoušci?
Tom: Nikdy nás nic moc nešokovalo- nebo ano?
Georg: No, já jsem byl trošku okouzlen tím, když na jednom koncertu třímal kdosi v ruce plakát na kterém bylo "Pojďme si zašpásovat na nahé děvce." To bylo opravdu něco zvláštního.
Tom: Ale když tohle opominu, tak jinak ne… není lehké nás šokovat. My jsme…
Bill: Strávíme toho hodně.
Tom: Jo to dokážeme, když na to přijde.
Jak to děláš aby ti držely ty tvoje kalhoty?
Tom: Páskem, jako normální člověk! Mám pásek, obyčejný pásek a speciální chůzi.
Georg: No chodíš trošku jako kachna.
Tom: Chodíš nohama prostě mírně od sebe- ale já to tak musím prostě dělat i když si vezmu útlé kalhoty protože mám prostě hodně mezi nohama.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama