Co rád děláš, co není spojené s Tokio Hotel?
Gustav: Právě teď máme dost věcí na práci, takže nemám moc času jezdit na svém kole. Předtím sem trávil všechen svůj volný čas na kolech. Ale když jsem doma, tak si vyjedu.
Gustave, teď upřímně: Koho shledáváš nejroztomilejším z ostatních tří Tokiáků?
Gustav: Na tohle opravdu nemůžu odpovědět, ptát se kluka na to, jak vypadá jiný kluk - z toho by nevyšlo nic dobrého. Nechám tuhle otázku zodpovědět nějakou holkou. Ale abych byl upřímný, všichni vypadají dobře, nebo ne?
Dostáváš tisíce dopisů, e-mailů...co udělal nějaký fanoušek, co se tě opravdu dotklo?
Gustav: Nemůžu vybrat jednu věc. Vždycky na mě velmi zapůsobí, když dostanu svoji kresbu a pak si pomyslím: "Wow...který megatalent tohle nakreslil". Ale opravdu na mě zapůsobí, co jsou ochotni nám fanoušci dát. Ať jsou Vánoce, Velikonoce nebo narozeniny, tak tu vždycky jsou. Neuvěřitelné!
Jsi pověrčivý? Věříš v horoskopy? Věříš v život po smrti? Věříš v Boha?
Gustav: Jsem protestant a jsem pokřtěny. Vždycky na Vánoce chodím s rodinou do kostela. To byli a vždycky jsou dobré časy.
Rozhodnutí: Blond nebo hnědovláska, krocan nebo prase, nohy nebo zadek, slunečnice nebo růže!
Gustav: Nemůžu říct nic přesně, ale dívka mi musí být prostě sympatická a nezáleží na barvě. Nohy a zadek k sobě musí pasovat. Krocan nebo prase? Potom radši krocan. Ano a k těm květinám...slunečnice. Myslím, že růže patří spíš na hroby a neukazují žádný okamžik štěstí.
Jsi teď zamilovaný?
Gustav: Ne.
Co by bylo to nejhorší, co by ti někdy někdo odcizil?
Gustav: Kdyby to někdo udělal u rodiny, bylo by to nejhorší. Rodina je pro mě důležitá a bez její podpory by nic z toho všeho nebylo možné. A co se týče věcí, byl bych opravdu bezmocný, kdyby mi někdo vzal telefon nebo MAC.
Brečel jsi někdy skrz něco, když jsi teď u TH? Jestli ano, tak proč?
Gustav: Ano, když jsem sledoval "Gladiátora" ve svém hotelovém pokoji, ten konec se mě opravdu dotknul.
Věříš, že fanoušci zapomenou na Tokio Hotel, až přestanou existovat? Nebo věříš, že budete hudební historií, jako Beatles?
Gustav: To je těžké říct. Nad tím jsem nepřemýšlel. Ale myslím, že si vždycky někdo bude pamatovat a řekne svým dětem: "Když jsem byla ve tvém věku, byla jsem na koncertě Tokio Hotel." To by bylo úžasné!
Surfuješ často na internetu?
Gustav: Ne, používám ho jenom na kontrolu e-mailů nebo abych si někdy objednal nějaké CD a abych zkontroloval, co se děje.
Jak často se díváš na váš fanklub? Co si myslíš o vaše fanklubu?
Gustav: Snažím se dívat často. Fanklub, a teď myslím, že můžu mluvit za nás za všechny, je pro nás důležitý. Shledávám to uznávaným, jak naši fanoušci drží při sobě a drží všechno aktivované.
Co je první věc, kterou uděláš, když například přijedeš z turné, nebo jde z interview, zpátky ke svým rodičům domů?
Gustav: Sednu si ve svém pokoji, užívám si klid a potom si udělám opáčko toho všeho, co se stalo. Někdy máme tolik interview, že musíme létat z bodu A do bodu B a potom ani nevím, kde jsem.
Na začátku prvního Schrei Tour, když Bill byl ve "vývinu" a jeho hlas zněl na každém koncertě jinak, tak si s ním někdy zpíval jako druhý hlas. Zajímá nás proč? Jsi z těch dalších ten lepší zpěvák, nebo jste losovali kdo bude zpívat?
Gustav: Nezvolil jsem si to nejkratší nebo nejdelší párátko. Jsem prostě ten nejlepší zpěvák po Billovi!
Co je pro tebe největší tabu na světě?
Gustav: Něco, co by zničilo moji rodinu. A nikdy bych neběžel nahý přes Broadway!
Co bys dělal, kdybys byl na jeden den dívkou?
Gustav: Oh, nalakoval bych si nehty a sváděl kluky? NE DÍKY! Kdybych nosil mini, nevěděl bych ani jak si mám správně sednout. Sedět s roztaženýma nohama na gauči, by asi nebyl nejlepší nápad...ale byla by to psina!