Tokio hotel přišli s jejich debutövým-album před dvěma lety a vybojovaly střední Evropu s jejich mladickým optimismem. Zlato mělo záruku. Samozřejmě oni (a záznamní společnost) nechce pos*aný výsledek s dalším albem. Otvírací píseň je plná tempu, tam jsou povinné rychlé songy, ačkoli zpívání není tak dobré jak se sluší a patří. Mladiství pobledli a já musím připoustit, když poslouchám tohle album, pomyslím si: Byla ta ryba nebo maso nebo co? Zimmer 483 není tak dobré jako první album a pravděpodobně zde (v Estonsku), kde preferujeme anglické písně, nejsou moc přivítané. Je hodně zajímavých věcí přicházejících z Německa, a obávám se že Tokio hotel zvolna bude mizet pomalu, právě tak naše Vanilla Ninja zdá se být. Možná nebude stát více než několik Euro?