Neuvěřitelný úspěch:
Jejich album "Schrei" bylo ve Francii označeno jako zlaté album, jejich DVD "Leb die Sekunde", jako zlaté DVD, a DVD "Schrei Live", jako platinové DVD. Takový úspěch ve Francii žádná německá kapela, která zpívá ve svém rodném jazyce nezaznamenala od dob Neny v roce 1985, kterou obdivuje Bill! Budou mít koncert ve Francii v Zenithu, kde budou prezentovat svoje nové hity a to 17.dubna v Paříži a 18.dubna v Nancy. Rezervujte si místa!
"Neumíme si představit zpívat písně, které nejsou naše!"
Zatímco Bill a jeho kapela aktuálně dobývají Francii se svým prvním anglickým hitem "Through the monsoon", jejich druhé album "Zimmer 483" se teprve dostalo na druhou stranu Rýna a rozletělo se všude jako blesk. Jejich nedávná návštěva v Hit Machine nám umožnila se s nimi setkat. Super se podařilo si s nimi promluvit!
"Je nezbytné žít a měnit věci, když to tak nejde dál."
Je vaše nové album nazvané "Zimmer 483", protože je to váš amulet?
Bill: Tenhle pokoj 483 opravdu existuje, je pro nás velmi důležitý, protože jsme tam udělali velkou část toho alba.
Tvůj hlas se Bille změnil, ovlivnilo to nějak to jak zpíváš?
Bill: Hodně se změnil a je to velmi slyšet, když se ty písně poslouchají, jsou už na poprvé velmi odlišné.
Tom: Někdo si to může uvědomit, když si i pustí první album, že to zní velmi odlišně.
Hodně jste se podíleli na tvorbě alba, je to teda tak, že se ti podobá nejvíc?
Bill: Každý se snaží si vzít část na písních, vložit do toho svoje nápady, hlavně do části textů, do kterých potom vkládáme vlastní muziku a investujeme do toho část nás. Bylo tomu už tak u prvního alba a i na tom druhém tomu bylo tak s menší pomocí producentů. Neumíme si představit zpívat písně, které nejsou naše.
Váš první nový singl "Übers ende der Welt" je trochu temný, o čem přesně mluví?
Bill: Ta temná strana je přesně v té muzice, ale je to velmi pozitivní kousek. Je to zpráva o tom, že by se člověk neměl bát začít žít nový život, a změnit směr tak, aby následoval vlastní sny. Neměl by být zablokovaný v každodenním životě, je nezbytné žít a měnit věci, když to tak nejde dál.
Je tu píseň, Bille a Tome, kterou jste napsali sami a jmenuje se "Wir sterben niemals aus". Máte to něco ze soukromí?
Bill: Jedno nás hodně ovlivnilo, čas našeho žití, věci, na které nikdo nechce zapomenout a jedna speciální myšlenka na fakt, že každá osoba tu za sebou něco má, i po smrti. Každý je na zemi pro někoho, i po smrti, je tu něco co nikdy nezemře.
Tom: Opravdu věřím v to, že je tu každá osoba z nějakého důvodu, což mě hodně později ovlivnilo.
V jakých stupních berete Gustave a Georgu svoji součást ve stvoření nových písní?
Georg: Každý si bere jistou část v každé písni, ale nejdříve jsou stvořeny jenom přes kytaru, je pro nás velmi důležité být i u původu té písně. Nikdo nemůže napsat píseň jenom s bicími a basou!
Bill: Napíšeme to spolu a když je to nahrané, každý ještě vloží svoje nápady, naaranžuje je a Gustav dá svoje nápady na bicí a Georg tomu přidá basu. Je to vždycky spolupráce.
Je tu taky název "Vergessene Kinder", což mluví o zapomenutých dětech. Co vás tady inspirovalo?
Bill: Pro tuhle chvíli nikdo asi moc nechce odhalovat nějak moc věcí z našeho druhého alba. Ale je založeno na nápadech, které máme, věcech, které nás postihly minulý rok nebo co jsme slyšeli, ale nikdo o tom nechce moc mluvit, protože ve Francii stále bodujeme s prvním albem, protože to chceme trochu držet ještě v tajnosti. Příště budou odhaleny!
A poslední otázka jako oříšek: je lehké mít holku, když má někdo kapelu?
Tom: Když někdo má holku, mluví se o tom mezi námi, ale právě teď je to pro nás velmi obtížné nějakou mít. Když někdo potká holku, která se mu zalíbí, tak je to velmi komplikované kvůli muzice a našemu zaneprázdnění.
Super plus!
- Upřednostňované volno u Billa je muzika a zábava. Je nezbytné přidat tak grafity do listu pro Toma!
- Georg, basista, je s 1,78 metru je největším členem kapely.
- Tom a následně s ním i Bill ho následují s 1,75 metru.
- Gustav, bubeník, je nejmenší, měří "pouze" 1,68 metru.
_____________________________
To maj nějak blbě ty výšky ne xD