- Fanynky: MY CHCEME TOKIO HOTEL!! MY CHCEME TOKIO HOTEL!!
Tokio Hotel ve Francii
- Bill: Když sem byl v Paříži, viděl jsem Eiffelovu věž během toho, co jsem ležel v posteli..
Vyjímečný stav u jejich sousední země.
- Tom, Bill, Gustav a Georg zpívají: Sur le pont d'Avignon, on y danse tous en rond!
- Fanynka: Miluju Tokio Hotel!
- Tom: Že ty lidi zpívají spolu s námi německé písničky (a rozumějí jim) je opravdu coolácká věc
Německé album na druhém místě francouzské charts
Čtyři kluci z Magdeburgu- rockové hvězdy Francie!
16. den evropského turné!
Kluci z Tokio Hotel budou dnes hrát jejich druhý koncert ve Francii.
V tomto tourbusu pojedou do haly v Nancy.
17-ti letý kytarista Tom, jeho dvojče a frontman Bill Kaulitz, basista Georg Listing a bubeník Gustav Schäfer.
Německá nejúspěšnější skupina momentálně traví hodně času v tourbusu.
A vždy s nimi: Cornflakes
- Gustav: Vždycky to bylo na druhé straně, Bille.
- Bill: No jasně…
- Gustav: No jo, no jo..
Reportér: Bille, teď je půl třetí odpoledne… Tohle je snídaně, oběd, pití kávy…? Co je to?
- Bill i Tom: Snídaně.
- Bill: Rozhodně snídaně. Vždycky, když právě vstaneme, dáme si pro začátek cornflakes. A když se příjdeme na místo, tady je už celá posádka. Oni tu jsou od sedmi od rána nebo tak ňák… a jsou tu všechny jídelní náčiní a takový věci a my ještě jíme croissant (francouzský rohlík)
Band projíždí napříč Evropou během šesti týdnů s jejich tourbusem.
Česká Republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Švýcarsko.
Kluci jsou již na tour dva týdny.
- Bill: Je to trochu stresující. Je tu jen jedna koupelna a je nás tu h busu hodně lidí a ty sám se musíš přizpůsobit. Nemůžeš zcela vybalit svoje zavazadla, mít jakýsi pořádek. A někdy to není tak lehké, obzvláště když máš v autobuse Georga…
- (Georg:) Hey, cos tím myslel?
- Bill: ….protože Georg je opravdu nepořádnej člověk. Tak jak to říkám.
- Georg: Jsem jediný, kdo si po sobě vždycky umejvá nádobí! No není to pravda?? Správně??
- Někdo z pozadí- asi Bill: Nesmysl…
- Georg: Cože? Právě teď, když je tu kamera, je tu nejvíc uklizeno, ale obvykle.. to to tu vypadá…
V přední části haly to všechno vypadá stejně jako při koncertech Tokio Hotel v Německu.
První fanoušci tu kempují již od noci.
Skoro nikdo tu nemluví německy. Ale texty od Tokio Hotel znají přesto všichni.
Fanynky zpívají…
- Fanynka: Oni mají super texty.
- Reportér: Ale ty vůbec nerozumíš německy?
- Fanynka: Ale my si to přeložili. A já trochu rozumím, protože mám němčinu ve škole. Mimo to- Oni sou naprosto sladcí!
- Fanynka 2: Tokio Hotel- oni jsou naprosto jiní. Ve Francii není nic srovnatelného. Zvykli jsme si tu poslouchat anglické skupiny. A už tu vůbec nechcme takové skupiny- jen si přejeme něco trochu jiného. Tokio Hotel nás totálně dostávají. Billovy písničky se odvíjí s jeho mládím. Jsou opravdové, nikdy nejsou takové, jak u ostatních skupin tady. Sám se najdeš v jejich textech. Je to naprosto geniální.
- Reportér: Kdo je nejlepší?
- Fanynky se přeřvávají jedna přes druhou..
Tady by byly dívky nejraději- v tourbusu Tokio Hotel
- Tom: Tady dole- tady je koupelna s pohybovým senzorem. Vypadá to velice pěkně. Je to jako v hotelu.
- Reporter: Zlaté zrcadlo...
- Tom: jo… Vypadá to fakt pěkně. Je tam okno na koukání, ale je zapečetěný :D
- Bill: Tady spí Gustav. Todle je Gustavova postel, todle je Tomova postel.
- Tom: přesně! To je moje postel. Máme tu uvnitř malou televizi s DVD a večer se můžeme koukat na filmy. Tohle je můj zavazadlovém regál, normálně tu jsou postele, ale ty naše jsou hlubší, takže takže tu máme víc místa. A máme tu např. jednu Zlatou desku z Francie…
- Reportér: Co myslíš tou jednou Zlatou deskou? Dvě zlaté a dvě platinové.
- Tom: Jo, je to "Dvojté Zlaté ocenění", které jsme dostali přímo v Paříži. A máme další z Maďarska a ze Švýcarska.
- Bill: Myslím… že můžeš jasně v kontrastu s ostatníma postelema vidět, že moje postel je ta nejkomfortnější. A takové pěkné okénko máme všichni. Já tu mám nad postelí střešní okno a jím se můžu v noci vždycky koukat na nebe a můžu se tam koukat ráno kam, jednou dosáhnu.
- Reportér: A byly během turné nějaké osamělé momenty? Nebo se to nestává, protože máš kolem tolik lidí?
- Bill: Tak v každým případě tu byly osamělé momenty! Ve volných dnech je máme když jsme sámi v hotelovém pokoji. Tehdy nemůžeme spát v autobuse. Tady… ano.. tady se koukáš na DVD a to je způsob… Tam příjdu do mého hotelového pokoje, odložím všechny věci, sednu si na postel a pak…. Hmmm… jo… pak nevím, co mám dělat. Co chceš dělat ve volných dnech? Hlavně ležíme a projíme celý den….. setkáváme se spolu a díváme se na TV, ale samosebou jsi někdy osamělý a přeješ si aby tu byla tvá rodina. Pak zkouším volat mým přátelům a mým rodičům……A teď můžete jít s námi do naší "lenošárny bandu". Tu a tam tu poleháváme. Georg se tu poflakuje. Můžeš tu koukat na cestu a máme tu další počítač s 200 DVD a často hrajeme playstation na naší TV. A dívat se v noci ven z okna… nevím… jsme tu hodně.
Tokio Hotel-bus dosáhl haly.
- Tom: Koukej
Wow
- Bill: Boahh
- Tom: Ta hala vypadá úplně jinak než ta včerejší.
- Reporter: Tome, máš ještě strach, když vidíš ty masy fanoušků?
- Tom: Je to těžký. Zdá se mi, že už tu všichni jsou . Je to úžasný. Tehdy se mi vždycky sevře žaludek.
Příjezd do zákulisní oblasti. Od této chvíle jde vše podle striktního časového plánu.
- Bill(sarkasticky): Toe VELKÝ! Jen dneska, když je tu s náma TV. Normálně není naše místnost tak velká.
- Saki: Kouknu, jestli je jeviště v pořádku pro zvukovou zkoušku.
Vše je připraveno pro perfektní show. Zvuková zkouška trvala jen zhruba půl hodiny…rutina pro kluky. Přesto jsou stále před každou show nervózní.
- Bill: Bass je moc hlasitý.
- Tom: Nemůžeš dokonce ani říct, že vzrušení se aspoň o kousek zmenšuje. Čas od času se to zhoršuje. Vždycky jsi vzrušený. Jsme totálně… sme takoví idioti… jsme tak sebekritičtí… vstekáme se nad maličkostmi… a jsme takoví perfekcionalisti. A z těchto příčin seš vždycky stále opravdu vzrušený. Ve srovnání s minulou tour se ctíme jako při vystoupeních v našich začátcích. Nemizí to. Lepší to nebude.
- Bill: Ne… lívance…Jo jablka… lívance s jablečnou polevou… ale né uvnitř
- Kuchařka: Podívej se......ještě?
- Tom: ještě hodně
- Bill: Jo, ještě hodně
- Kuchařka: Stačí? Jo, já to udělám.
- Muž v pozadí: Vždycky se s nima oběma piplá dlouho…
- Kuchařka: Chceš to takhle?
- Bill: Jo
- Kuchařka: Ochutnej tohle. Chutná to opravdu báječně …jako kuře.
Proti trémě pomůže dobré jídlo. Kuchařský tým s nimi jezdí skrz celou Evropu.
- Kuchařka: Chceš omáčku?
- Bill: Jo, tudle…
Ještě dvě hodiny do začátku show!
Ale novináři čekají. Mají termín a tak přichází na řadu focení do tisku s francouzským fotografem.
- Fotograf (ve francouzštině): Řekni mi až budeš hotov…
- Bill: ehe… nic nerozumím… :)
- Tom: Je'm appelle Tom
Kluci z Tokio Hotel jsou na obalech francouzských magazínů
- Bill: Nyní jsme v pohybu do zahraničí, Před rokem jsem ani nedoufali, ne jen po jednom hitu… víš… to je něco, co je ještě vždycky pro tebe překvapující. Stojíš tu a říkáš si, "WOW!" Sme teď v zahraničí. Kdo takhe prorazil? A s německou hudbou? A to pro nás moc znamená..
A pak to začne..
Po show je skupina vyčerpaná a chce jít jen do postele…
- Bill: Jdeme se vysprchovat- smýt špínu po show. Je to tak, že se po show nejdřív posadím a nechci se vůbec hejbat....
- Tom: Tak je to s náma vždycky. To ví každej. Když se někdy posadíš do křesla, máš pozici, kde se nemusíš vůbec hýbat a jsi také línej jít třeba i jen do ledničky. A po show je to s náma vždycky to samé.Každý z nás chce být v perfektní pozici. Všichni jen sedíme tímhle způsobem v křeslech a …. Aahhhhhh
- Bill: Nemůžu si zvyknout na myšlenku, že hrajeme tak obrovskou tour. Když o tom čtu a vidím lidi jak o tom píšou a já pak čtu ňákej článek, zní to vždycky obrovsky a já si neumím představit že já jsem jeden z těch, kdo tudle show dělá…
Zdroj překladu:www.thth.blog.cz
Kdo milujete TH tak mi pište na email TokioMisaHotel@seznam.cz nebo na icq 493-979-156 dííííííííííííííííííííík a pište:D:-*