Reportér: Wow, Tokio Hotel poprvé na dasding.tv, jak se máte?
Všichni: Velmi dobře, děkujeme.
Reportér: V Německu máte tisíce dívčích fanynek a stojí tu před halou již velmi brzy a čekají na vás. Jak tomu je v Evropě?
Bill: Musím říct, že si opravdu užíváme zábavu, je pro nás vzrušující přijet do jiné země a vidět tolik nových lidí a vidět naše fanoušky poprvé ale je to taky takové, že nevím kde jsem, byli jsme v Rakousku, Bratislavě, Praze, Budapešti a mnoha dalších místech a musím říct: Ráno vstanu a podívám se z okna se zájmem, ve kterém jsem městě nebo dokonce ve které zemi jsem. Myslím, že bylo na čase se zase vrátit do Německa, jsme z toho opravdu nadšeni. Bylo to skvělé.
Reportér: Jaký to bylo ve Francii, protože jste se tam stali velmi populárními?
Bill: To je pro nás opravdu legrační, protože jsme tam už byli několikrát a ze začátku o nás ani pes nevěděl. Nikdo nestál před hotelem a fotografové se o nás nezajímali. Když jsme tam byli po několikáté, více lidí stálo před našim hotelem a my jsme jim zahráli tohle malé představení a bylo vyprodáno. Měl byste tam přijít a říct si, že si dáte přestávku, projdete se kolem ve svém volném čase, počasí je krásné, najíte se a potom vás vyfotí a poznají a to bylo opravdu legrační.
Reportér: A jací jste ve francouzštině?
Bill: Ano, umím francouzsky a anglicky...
Tom: Měli jsme francouzštinu ve škole po tři roky.
Bill: Ano, ale neřeknu ani slovo.
Tom: Ne, musíš přece znát aspoň trochu z francouzštiny.
Bill: Ano, to je pravda. Ruština je pro mě absolutně cizí, o tom si promluvte s Gustavem, protože on se ji trochu učil, ale musím uznat, že mluvit francouzsky není moje silná stránka.
Reportér: Byli jste ve Francii těsně před volbami. Co si myslíte? Kdo to bude?
Tom: Musím říct, že jsem toho viděl v televizi dost, ale říct nemůžu. Hodně lidí říká, že ona je dost milá a on je víc vytrvalý.
Bill: Ano.
Tom: Nemůžu o tom říct nic, protože opravdu nevím, jenom co jsem slyšel od lidí.
Bill: Nechci se do toho míchat, lidi to musí vědět nejlíp sami.
Tom: Nemůžu říct, kdo je lepší.
Bill: Ani já ne.
Tom: Nevím, kdo vyhraje.
Reportér: Ale na pohled jde hlas paní?
Tom/Bill: Na pohled jde hlas zajisté té paní.
Reportér: Bude i anglické album...
Bill/Tom: Správně.
Reportér: Kdy vyjde a jak byli ty písně v jiném jazyce nahrávány?
Bill: Pro pár písní, věřím, že u Schrei a Durch den Monsun jsem se musel do studia vrátit snad 17krát, protože jsem musel ten song zanést do správných not a kluci to museli znova hrát. Je to prostě naše práce nahrávat to znova a znova, ale i přesto musím říct, že jsem si užil zábavu, bylo to ok. Je to něco jiného a dělá to píseň v něčem novou a dává vám to jiný pocit, když to zpíváte. Samozřejmě, že chceme zůstat u němčiny, vždycky budeme hrát německé písně, to je velmi důležité. Je to proto, že lidé rozumí a už je hotové a bude brzy vydáno v různých zemích.
Reportér: Ok, v jakých zemích? Amerika? Anglie?
Bill: Ne, ještě ne. Nejdřív jsou Španělsko, Skandinávie........a však víte....Evropa.
Reportér: Tam kde bydlí krásné holky?
Bill: Ano.
_______________________
Přeložila Evelyn -> kaulitz-twins-4ever.blog.cz