close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Už nikdy:D Aneb moe zažitky s Konzertu Tokio Hotel

5. dubna 2007 v 9:43 | Bea |  SAZKA aréna
3.4. 2007 cca okolo 9:30 AM (Vetšina z vás už stepovala před sazkou ale my ne xDD) sedíme právě ve vlaku směr Praha... nikdo nemá co dělat já si uspěšně dobila vyjmečně baterky do mp3 ale v tom spěchu samozřejmě že sluchatka sem nechala doma... teda hlavně že sem si sebou brala aj USBčko.. pročítame starší časaky co vzala sebou kamoška... a najednou se okolo kupéčka mihnou dva "billíci" ... No co dodat na fans sme hold narazili už ve vlaku. Jeden z nich nám tam i vlít se slovy "dej mi ten časak" když viděl obalku Sweet17.. njn my hold byly fans v převlečení xDD žadny manga učesy prostě nic extra napadnyho až na par detailu.. Pak jsme se dali nějak do řeči... znáte to ne xD vímne všechno možný ale pravě sem si uvedomila že takovou zakladní věc jako jméno ne.....



Další naší zastavkou bylo Vaclavské naměstí.... hold maloměštáci dorazili do velkoměsta xDD Konečně v Praglu tak sem po těch dvou a pul umornejch hodinách ve vlaku chtěla kontaktovat holky se kterejma sem byla domluvená ale mobil mě zradil.... sem su pučila mami ptž já si na svym rozladila foťák O:-) Naštěstí rozlišení to má podobny :) nj jenže simku mám plnou tak za poslední rok mám všechny čísla na telefonu... na tom co zustal doma ... takže haluz dostat po telefomnu z my muder čisla... i to jsme uspěšně překonali v jednu sme ještě uspěšně na Dejvarně vyzvedli foťák odevzdali baťohy koupili Red Bulla (hajzlici neměli Semtex) a vyrazili metrem směr Sazka... prostě ta zastavka za Palmovkou.... Tam už "pár" fanoušků bylo



a hlavně tam byly naši Billíci z vlaku. Alespoň nějaká známá tvařička xD Jim jsme ukazali kudy k jihu a setkali se s Gabčou a její sestřenkou a tak nějak pospolu se dobrouzdali z5 k severu ale tam nás čekala zrada... tím byla 1 zateras.... dělaly je postupně pry kvuli bezpečnosti... nějaká němka (organizatorka) se nám to snažila vysvětlit jenže německy a na moji otazku "Czech please" se jen ušlibla. Holky ve předu šileně řvali.. jen někdo řek cokoliv spjatyho s Tokio Hotel ozvala se nasledně ozvěna ohluchujiciho řevu... tak jsme si vylezli na obrubák okrasnyho zahonku (nebo jak tomu jinak říct) jako aby to vypadalo že chceme víc vidět když ty holčiny ve předu si s plna hrdla vyřvavali hlasivky že tam právě púrošel Bill (btw... nebyl tam ale ječeli to) ptž ten bodyguard furt na nás čuměl asi tušil naše umysli že mu to tam nehodláme stát před prvním zaterasem že chceme přímo dopředu ale nakonec se otočil a my "omylem" to přebehli po tech keříčkách nebo co to roslo do 1. zony mezi faninky co stepovali již od rana... Nám to prošlo ale za nama se spustila řetězová reakce a snažili se odtamtad prokloznout všichni. Tak začal vracen a pak zabarikadovali i ten obrubák :P


Jak už sem veděla od Hakky která mě behem to co jsme se flakali po obchazení obchodu informovala o všem co se tam děje (někdo si to hold umí zařídit no :D) Dorazil i německej fanclub (by mě docela zajímalo i jestli Andys bych ho chtěla vidět na těch fotkách s Echa 2007 vypadal sladce *IN LOVE*) Například Manu77 (ta celá v černym za zabradlím nejvíc v pravo, trochu pči těle jak má ruku do obličeje btw... sem s ní i pokecala teda jeasstli se tý mí lamavy ajině dá říct pokec navíc) a další.....




okolo 3tí hodiny se nám naskytl další problém ty litry vody udělaly své a chtělo se nám na zachod.... česky sekundaři nam sice řekli kudy (schody ze severu ... byl tam totiž jak schody dolu do sazky tak tak lidi obchazeli zateras......) ale že se pry budem muset zařadit nakonec a to už bylo "krapek" delší řada...





..... to je tak jedna třetina toho jak to pokračovalo :/ My o naše "poctivě" vystaty místa zrovna přijít nechtěli tak přešlo na plán B a to že tam překacame toho německyho ptž ten českej nám suše oznamil že TH on ee že je nemá rad a dal nas ignoroval... a ted co.. česky nám asi nebude rozumět a angličtinu v tuhle chvili? o ou sotva sem veděla svoje jmeno a ještě tady se domlouvat naštěstí Naďa to domluvila (ruska ale dělala v česku diplomku)... Takovy po jednom....stejně sme pak litali po dvou.... ale ta domluva si to asi nedokažete představit s tech mich hlodů ale myslim že pro nás všechny to byl zažitek jak něco.....


Ve 4 hodiny a něco malo k tomu nás začali konečně pouštět do Sazky.. všechno pití a jidlo muselo ven... pípačky byly vyplí asi usoudili že kdyby měli s fans TH sundat všechno kovovy museli by začít tak 2 dny před konzertem... tak jen co jsme to proběhli řitili jsme se najít kudy se de na prostor na staní k podiu... na každych dvěřích furt jen sektory tak jsme si dovolili obtěžovat :D jakousi paní s logem Sazky na zadech a ona nám řekla kudy... zase nastalo hledaní vstupenek sešli sme po schodech a najednou takova halda lidí... tak jsme to vcelku prokličkovali a čekali až se otevřou ty dveře ve prostřed jak slibili...Zatím jsme si tam našli atrakci... byla to paruka jedny s fan o které jsme se domnivali že je němka tak nám nerozumí ale chybička se vloudila ... kamoška "máme novou atrakci" a ta holčina se otočila (btw. bylo jí 19) "No to teda nemáte) a smála se s náma......... Nakonec se otevřel pravy vchod a celej ten dav se nahrnul kornoutkovym efektem do prostoru kde to za hodinu a něco mělo vypuknout.....

Já byla ve druhé řadě. Po 10ti minutách mě začalo byt těsno a špatně se dychalo. aniž by se to zdalo že to muže jít tak rychle už po těch několika minutach byl vydejchaný vzduch. Sekundariťáci nám začali nalejvat vodu do kelímků abychom to všechno přežili. Čím víc řvali ať se posunem do zadu. Tim tlak ze zadu byl silnější a my pocítili jak je sardinkám ikdyž bych se v tu cvhili hadala že ty maj víc místa. O dalších 5ti minutách sem myslela že ten muj slogan "Sazka arena buď nám společným hrobem" se naplňuje. Okolo mě už za tu kratkou dobu 15ti minut skolabovali dvě faninky a dalším začínalo být mdlo. Ani mě nebylo zrovna nejlíp sotva sem dejchala. Snažili sme se prorazit aspoň trochu dozadu aby se dalo dejchat ale nešlo to nijak. Spojili sme se za ruce a snažili to trochu potlačit jebže sotva sme se trochu hli do zadu začali se na nás mačkat lidi z boků takže ani tohle nám nepohlo. s každou minutou tlak přibejval a i počet těch co museli vytahovat a odnýst na ošetčřovnu přibejval... Ani už vodu nestačili nalejvat. Nedokažu ten pocit popsat ale myslela sem že tam opravdu zemřu nešlo to nikam, dopředu, doleva, doprava ani dozadu. Prostě nikam. Potom nám jeden s ochranky řekl že se naskytli problemy a že konzert začne až v 19:00. Znamenalo to ještě hodinu a čtvrt. Takže pulku už jsme měli za sebou. Jedinou povzbuzující vecí bylo že pustili naplno klimatizaci takže když člověk zvedl hlavu mohl se sice z obtížama ale aspoň trochu nadechnout. Okolo omdlivalo čim dal tim víc holek a tlak se zvětšoval jestli to ještě vubec šlo. Sekundaři měli problem z vytohovaní holek. Ostatní okolo je odmítali pustit. A jedna holčina za mnou s toho natlaku spadla na zadek a vyrazila si dech... o5 se ale projevila ochota faninek.. místo pomoci by jí ušlapali... Nakonec jí vytahli ale dalo to praci.

Končně nastala 7má hodina... začali už dodělavat poslední připravy... to podium nejblíž fanouškum s logem Tokio Hotel vyjejelo pomalu nahoru. Začali znít první tony bubnu. Spustili se další vlny tlaků ze zadu i zboku. Všude se rvali další a další faninky. A já měla pocit že se za chvili přidám k těm nejmíň 20ti co okolo mě omdlely. Dala sem si hlavu zase do polohy nahoru. Ale najednou šok. Před mýma zamlženyma očima se mihlo co si černého. Najednou se mi za ostřilo a já poznala postavu Billa. ve skutečnosti je ještě krasnější než kdekoliv jinnde. Dalo mi to silu zase chvili bojovat. Ani nwm jak ale všechny mdloby byxly pryč. a já si mohla užívat konzert s "pohodlí" druhé řady. Trochu těsno, ok trochu hodně víc ale stalo mi to to za to. Byl tolik blízko. Vždyť on stál 1-2 metry od mě. Byl tak blízko a zaroveň tak daleko. moct se natahnout a dotknout se ho. já vim najivka. Masivní omdlívání pokračovalo i nadale ale už ne tak v hojnym počtu. Končila druhá pisnička a holka vedle mě mi dala loktem do xichtu se slovy "měla ses uhnout" a pak mě začala dusit mikinou co měla na sobě. Začala sem vidět černo. Vnimala sem jen ten tlak okolo sebe jak mi kopou do noh. Myslela sem že tohle už je moje opravdová smrt. Ale to nejhorší sem za sebou neměla. Moc dlouho sem to nevydržela. Už ten vzduch byl vydachany a tohle mi opravdu nepomohlo. Citila sem jak stracim rovnovahu. Ten zasranej schod mě zradil. ale tím jak sem za pomocí těch co mi kopali do kolen a toho všeho du k zemi. Jedinym štěstím bylo že tím klesaním mě přestala dusit. ty holky se nahrnuli přede mě. a já vlastně přežila jen díky jedné dobré duši. - Jmenovala se Tereza, myslim. A té fakt dík. Nevím jak mám poděkovat to snad ani slovně nejde. Šli jsme spolu dozadu. A popravdě jsme tam měli lepší vyhled než v téí druhé řadě. Vyděli jsme celou skupinu ne jen Billa a Gustava. Já se tam potkala i s Naďou (Ta ruska jak nám domlouvala zachody xD) Druha písnička byla reden (1. Ubers Ende der Welt) a po té jsme začali zpívat Georgovi k narozeninám Happy Birthday. Já to neviděla spamatovavala sem se s toho co se dělo před chvilí.Ale kamoška vypravěla ještě tu noc. Georg se usmál a Tom s Gustavem prý stichli. Jen Bill nás stale ignoroval. Asi nás přes ty voskový zatky v uších neslyšel....

Přišlo Schrei a Bill vytahl megafon xDD Mu to tam trochu zarachtalo jak ho zapnul.... Ale při zpívaní toho "Schrei" (jako po tom nein nein....) si ani neškrt :D Všechno nechal odzpívat nám zlatíčko. Par písniček uběhlo to sem se mezitím zocelila a zase začala se prodírat dopředu poloudušeným podiem. Ale ted s jedním rozdílem- měla sem novou energii- povedlo se skončila sem okolo 4ty řady... bohatě stačilo a hlavně se nikdo nemačkal diky bohu už tolik jak před tím. A přišla chvíle překvapení. Dvojčata přišli na to malý podijko nejblíž fanouškům a začali zpívat. Mám pocit že Billovi i tekli slzy. Chtěla sem to celý nahrát na mobil ale nepovedlo se mi to kousek před koncem písničky mi zahlasil že soubor nelze uložit ale zkusím vám to někde najít... bylo to užasný. Potom přišel přídavek - Rette mich. Náš pokus s Der Beste Tag nám nějak nevyšel ale i tak se kluci vrtili se svitícíma očima štěstí. Byl to pohled jak na třpiticí se drahokamy. k Tomu ještě jejich usměvy. Všichni sou tolik krasní. Na živo ještě lepší než kdekoliv jinde. Tokio Hotel forever jinak to nevidim. Končilo Reette mich při kterem všichni byly na malém podiuku a Bill se pomalu zvedal v Tom se spustil ještě větší řev faninek z heslama "miluju tě Bille" (btw... většinou česky xDD) A Tom se tam uchecht ale nedal to na sobě nějak moc znát hned nahodil zase važnej obličej a hral dál. Skončilo to. Vylítly konfety a TH začali hazet do publika svoje věci. Já sledovala Billa v Tom se spustil šilenej řev okolo mě tak jsem se podívala nad sebe a uviděla sem jakousi oranžovou věc která se chystá na přistání. Byl to Tomuv ručník. Ani nevím jak sem dokazala tolik rychle reagovat ale společně ještě se dvouma holkama sem ho chytla.. Hadali jsme se o něj. a čím dýl tak začalo přichazet čímdal tím víc lidí uplně z jinych míst. Ta jedna holčina si to odtrpěla. Začali jí rvát vlasy ay to pustila a když padala na koela ještě tam na ní začali ječet že ují to patří. Přitom ona byla jedna z nás co si ho chytla.tak bylo rozhodnuto. Přinesl se nuž a "naporcoval se" ptž akorad tam přichazelo vic a vic lidí co ho chtělo. Nakonec mám i I Tomův i Billův kus ručníku.. Billuv se taky porcoval a tam sem nemohla chybět xDD Hadalo se o něj dýl tak to tentokrát už střihaní trvalo dyl. To se nelibilo sekundařum tak k nám jeden přišel a sebral nam to. Ja sem s nim hadala tak mi to nasraně vrazil. QAle zas nejsem až taková sviň přifařila sem se k nim a ty chytačky vlastně neměli nic tak sem se aj podila :) Vim jak by bylo mě:) A oba krásně voněj ale z Billovyho je to líp cejtit :) Upa fetiš lidi. Za tohle všechno to 100% stalo. Čekala sem sice víc ale ne ze strany kluků ty to měli perfektní i když na začatku na nich byla vidět trema. Zařili jak sluníčka, očička jim svitili. A bylo vidět jak jsou šťastní. dokonce i brečeli a to mi nikdoo nevymluví. čekala sem vic a jinej přistup faninek. veděla sem že to bude boj a bude se hrát podpasově ale až k tomuhle sem si nikdy nemyslela že muže dojít. Ale co stalo se. byl tohle pro mě jeden z nejhorších dnů v životě ale zaroveň nejlepší. Ale všechno jednou skončí a bodygurdi nás vyhaněli s prostoru sazky ven. Ještě koupit postr s TH a šupem před hallu. Konečně sem se viděla zase s kamoškou kterou sem tam byla. Pozbirala sem par desítek čísel, ICQ, atd.... A ted už zbyvalo jediné. Nasednout do přeplněnýho metra a vydat se směr Dejvitská kde jsme byly pro tento den ubytovyný. Vypravění zažitku hadky o tom jestli Bill vyplaz jazyk naschvál nebo mu to jen uklouzlo. Komu to víc slušelo atd.... Bylo to něco užasnyho. Večer ze mě měli dost. Sem si totiž obyrala triko od zelenych chlupů (z Billova voňavyho ručníku), nedola se spát tohle je totiž zažitek na celej život nebo aspoň pro mě. Navíc mám pamatku na kterou se nezapomíná. Všechny pocity jsou tolik smíšeny. Možná sou věci co mě sklamaly ale převažili to ty ze kterych mám radost.

Ale mám taky jedno ponaučení...... Už nikdy nepomlouvat sardinky.... oni maj sakra těžkej život :D

A první věta co ze mě vypadla po konzertu? "Ja chci znova" njn to sme mi neponaučitelní:P a tady ještě ručníšky (sem vám udělala vyřez aby bylo vidět jak luxusně měkoučky sou :D a sou dovezeny až z Deutschu od Vivry)

Oranžovej je Tomuv a zelenej Billův
____________________________
Tom's Orange towel and Bill's green towel xDD


Ještě pořád nahluchlej Paigik :P

__________________________________
napsala Paigik (což je vám jasný xD) - paiginky.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama