Tokio Hotel, Zimmer 483, Universal Music Domestic Division
Tokio Hotel přišli odnikud se svým debutovým albem před dvěma roky a dobyli střední Evropu, se svým mladým optimismem. Zlato bylo jasné. Samozřejmě, že nechtěli tohle zkazit druhým albem. Další písně jsou plné tempa, jsou tam jasné balady, ale ani zpěv není tak dobrý jak by měl být. Mladistvost trochu zmizela a musím uznat, že když jsem poslouchal album, nemohl jsem si pomoci a pomyslel jsem si: Byla to ryba nebo maso nebo co? Zimmer 483 není tak dobrý jako jejich první album a pravděpodobně tady (v Estonsku), kde dáváme přednost anglickým písním, není vítáno. Je tu spousta zajímavých věcí z Německa, a já se bojím, že Tokio Hotel pomalu zmizí, stejně jako naše Vanilla Ninja jak se zdá. Možná už si víc nezaslouží?